Táborové hry
Jednomu z hráčů zavážeme oči a postavíme ho doprostřed kruhu. Do ruky mu dáme hůlku. Ostatní se kolem něho pohybuji v kruhu tak dlouho, dokud neklepne hůlkou o zem. Na toto znamení se všichni musí zastavit. Hráč v kruhu pak ukáže hůlkou na jiného hráče a ten musí chytit hůlku rukou za druhý konec. Střední hráč mu pak přikáže, aby napodobil hlas některého zvířete, například kočky, psa, krávy, ovce, lva, osla, kachny, papouška, a snaží se po hlase uhodnout, který z hráčů to je. Jestliže hádá správně, oba si vymění úlohy. Když se zmýlí, hra se opakuje a střední hráč zůstává na svém místě. zvířata. Napodobováni samo o sobě je veselá zábava. Hráči mohou i zastírat svou výšku a středního hráče tak oklamat, pokrčit kolena, aby se zdáli menší, nebo si stoupnout na špičky, aby se zdáli vyšší. Je-li hráčů třicet nebo více, postavíme do středu dva hráče.
Dvěma hráčům se zavážou oči a od té chvíle se pohybují pouze v dřepu. Jeden hráč vyvolává: ,,Hade, kde jsi?' Druhý se musí ozvat: ,,Zde!' Ten, kdo se tázal, se snaží hada uhodit dekou, nebo ručníkem, zavázaným na uzel. Po ráně se hada ptá druhý hráč: ,,Hade, kde jsi'? atd. Vítězí ten, kdo třikrát zasáhne protivníka.
Gonio je stanice, která navádí radiotelegrafickým signálem letadlo ve tmě a v mlze. Ve hře soutěží v navedení na letiště v mlze dvě nebo více dvojic. Jeden hráč z dvojice představuje letadlo, druhý Gonio. Gonio má píšťalku a vždy asi po 5 sekundách vysílá krátkým hvizdem signál. Hráč--letadlo--má zavázané oči a podle signálů se snaží přiletět na letiště, tj. položit ruku na hlavu svého Gonia. Signály se vysílají různými druhy píšťalek, aby se letadla navzájem nepletla. Vítězí dvojice, jejíž letadlo dříve dosáhne letiště.
Dvěma vylosovaným hráčům zavážeme oči a na hlavy jim dáme kšiltovku. Ostatní hráči si stoupnou okolo dvojice do kruhu o poloměru 3--5 metrů a jsou zticha. Oba hráči obdrží deku či ručník provázkem svázaný do asi metr dlouhého válce, kterým mají 10$ imes$ zasáhnout protivníka. Po 10 zásazích hra končí. Avšak i ten, kdo má 9 zásahů může dát soupeři Knockout (KO) tím, že mu jakkoli shodí kšiltovku z hlavy. Počet zásahů potřebných k vítězství je možné snížit např. na 3.
posílá od jednoho k druhému různé věci, například píšťalku, knoflík, sirku, krabičku, tužku atd. Věcí je dvacet. Hráči musí být zticha, každou věc ohmatají co nejrychleji a předávají beze slova dále. Pak vedoucí věci uklidí, hráči sundají z očí obvazy a začnou psát (každý samostatně), co si kdo z překládaných věcí zapamatoval.
Organizátor hry má dřevěnou hůlku a tou poklepává na předměty z různého materiálu: sklo, dřevo, železo, papír, porcelán atd. Hráči sedí zády k organizátoru hry a píší na papír předmět, na který bylo poklepáno. Každý hráč napíše druh předmětu. Pak lístky odevzdají (mohou si je vyměnit a vzájemně opravit). Za každý správně nazvaný předmět je jeden bod. Vítězí družina s větším počtem bodů.
Nakreslíme křídou na zemi kruhy o průměru dva metry. Do každého kruhu nasypeme stejný počet brambor. Jeden hráč stojí vždy v každém kruhu a má zavázané oči. Na povel hledá své brambory. Vítězí ten, který je nasbírá první do své nádoby.
V lese je zamotán provázek. Úkolem hráče je se zavázanýma očima projít po hmatu po celé délce provázku. Nesmí se řítit moc rychle, aby si neublížil. V cíli lze umístit píšťalku, na níž hráč zapíská a tím signalizuje splnění úkolu.
Vedoucí se opět vybaví lístečky se jmény zvířat (je vhodné používat spíše známá zvířata) a rozprchnou se do území (vhodnější je něco méně přehledného). Když hráč chytne vedoucího, ten vylosuje jeden z lístečků, které má u sebe a hráč má určitý počet otázek, aby uhádl co je to za zvíře (na otázky se odpovídá pouze Ano/Ne). Počet otázek je vhodné přizpůsobit věku (např. 30--věk otázek). Pokud hráč zvíře uhádne, získává lísteček, jinak setřel. Vyhrává samozřejmě ten, kdo má nejvíce lístečků.
Po lese jsou rozmístěny papírky--různé druhy zvířat. Každé zvíře má nějaký kurz, tento kurz se ale mění. V lese se pohybují tři druhy lidí: ochránci přírody (vedoucí, nic sami neberou, pouze hlídají les před pytláky), lovci (hráči, kteří mají zakoupenu loveckou licenci na danou dobu) a pytláci (hráči bez licence). Úkolem hráčů je nalézt nějaké zvíře a pronést ho na základní stanici, kde se mu na konto připíše příslušný počet peněz. Za tyto peníze si mohou nakoupit licenci na další sezónu. Čím je zvířat méně, tím dražší je kurz. Ne všichni hráči ale mají licenci a ostatní pytláci se musejí mít na pozoru před ochránci přírody. Pokud načapá někoho bez licence, sebere mu veškerou trofej a vykáže ho na nějakou dobu z lesa. Naopak poctiví lovci se mají na pozoru před pytláky, kteří když někoho chytnou, musí jim dotyčný také vydat veškerou trofej. Možnou obranou hráčů je utíkat a volat Pozor pytlák a tím přivolat ochránce přírody. Jinou možností v okamžiku nasbírání velké trofeje je prodat ji na stanovišti (které je ale daleko). Okolo hracího pole je území, na kterém se nesmí útočit (tam mohou utíkat lovci před pytláky, ale i pytláci před ochránci).
Na stromy či jiné body se připraví papíry s čísly. Jsou různě zpřeházené a těžko viditelné. Závodníci jsou seznámeni s prostorem, kde jsou čísla rozmístěna. Vytvoří se dvě až dři družstva, a každý člen družstva musí oběhnout čísla s dodržováním pořadí (např. 1--10). Měří se čas. Časy jednotlivců se sčítají pro družstvo. U každého čísla je tajná kontrola, která zapisuje příchody závodníků (časy), aby nemohlo dojít k porušení pravidel.
Vedoucí ráno roztrousí po táboře lístečky. Položí je na náměstíčko, do stanů i jiných táborových objektů. Potom tajně svěří jednomu z táborníků úlohu vyzvědače. Na ranním nástupu se vyhlásí. V táboře je vyzvědač a snaží se zmocnit důležitých dokumentů. Mějte oči otevřené a snažte se vyzvědače chytit při činu. Je to jeden z vás. Vyzvědač má neomezený čas, hra probíhá při jiných činnostech. Pakliže někdo vyzvědače odhalí, vedoucí si zapíše kolik zpráv už sebral a pověří dalšího táborníka. A tak jen oznámí, že hra pokračuje dál.
V hracím území je situováno cca 5 nádraží a 1 depo. Na nádražích se obchoduje s 3 základními surovinami--uhlím, dřívím a lentilkami a dále mezi nádražími cestují lidé (to vše je reprezentováno lístečky). Každý hráč představuje jednu z následujících částí vlaku--lokomotivu, nákladní vagón, osobní vagón, ozbrojený vagón. Vagóny mají různé funkce, avšak sami o sobě se nemohou mezi nádražími pohybovat--na to potřebují lokomotivu. Jedna lokomotiva utáhne max. 4 vagónky a vláček se musí pohybovat tak, že se všichni jeho členové drží za ruce. Nákladní vagónek smí převážet suroviny (vždy jen jednu) a vydělává na tom, že levně koupí a draze prodá. Osobní vagón převáží lidi--u lístečku je vždy napsáno kam lidé jedou a kolik z toho bude peněz. Ozbrojený vagón zajišťuje ochranu před lupiči--vlak který nemá ozbrojený vagón může být přepaden lupiči a ti oberou jeho členy buď o nějaké peníze nebo jim seberou náklad. Na co je depo: 1. V depu všichni začínají. 2. Pokud už někoho nebaví být tím čím je, může se v depu nechat za symbolický poplatek přestavět na něco jiného. (Pozn. Do depa a z depa mohou vagónky jezdit bez lokomotivy). Jak probíhá hra: Nákladní a osobní vagónky vydělávají přímo obchodováním na nádražích. Lokomotivy vozí za smluvní ceny vagónky mezi nádražími a ozbrojené vagónky si nechávají platit za to, že jezdí s nimi. Základem hry je právě ono smlouvání--kdo, koho sveze a hlavně za kolik. Poznámka ze hry: Hráli jsme to s různě starými dětmi a dopadlo to dobře. Neoblíbenější byly ozbrojené vagónky, ačkoli zdaleka nevydělávali nejvíc (patrně proto, že hrát ozbrojený vagón je nejjednodušší), takže to dopadlo tak, že lupiči si ani neškrkli. Nakonec to dopadlo tak, že lupiči zkorumpovali a nechávali si od vláčků platit za to, že je chránili před ostatními lupiči. Nevyzkoušený tip: Zkorumpované ozbrojené vagóny--když vlak s takovýmto vagónem přepadne lupič může tento vagón vlak zradit a nechat lupiče okrást vlak a pak se rozdělit o zisk.
Vedoucí v nepřítomnosti ostatních zastrká v klubovně do skulin nábytku a za nábytek, nebo venku pod kameny, za stromy atd. malé lístečky. Na zavolání členové přiběhnou a hledají. Každý hráč se snaží nalézt co nejvíce lístků.
Vymezení vedoucí se stávají zvířátky (při nedostatku vedoucích mohou být zvířátka děti, pak hru vyhodnocujeme ve dvou kategoriích - lovci a zvířata). Sestavíme ceník zvířat (při vytváření ceníku přihlédneme k běžeckým dispozicím jednotlivých zvířat (resp. vedoucích)). Ceník je pohyblivý--to znamená, že pokud bude tygr často chytán jeho cena klesne a naopak. Vlastní hra: lovci (tj. hráči (tj. děti)) loví zvířata dotykem. Když uloví zvíře, dostane lísteček. Každý lovec u sebe může mít maximálně jistý předem určený max. počet kusů zvěře (asi tak 2--3). Kdykoliv může lovec zajít do výkupny (=šéf hry, který sedí někde na kraji území) a prodat zvířata, která ulovil dle aktuální ceny. Peníze se hráčům zapisují na kreditní karty (=podepsané papírky). Lovci si dále kupují loveckou licenci--ta je na 10--30 min. Pokud lovce chytne policista a lovec má u sebe zvíře, ale nemá licenci na danou dobu, je mu zvěř odebrána, případně zaplatí pokutu. Hra končí, až to šéfa hry přestane bavit. Nadstavba 1: Lovci si mohou kupovat různé vozíky apod., díky kterým uvezou více zvířat. Nadstavba 2: Lovci si mohou kupovat zbraně a poté okrádat ostatní lovce. Vyhrává lovec, který má lepší zbraň. Policie samozřejmě bojuje proti zlodějům.
Někde jsou rozházeny lístečky potištěné obrázky zvířátek. Každé zvířátko má jinou hodnotu. Čím větší hodnota, tím menší frekvence výskytu. Děti hledají ono místo (třeba hned po budíčku, místo rozcvičky) a sbírají zvířátka. Kdo nasbíral zvěř s nejvyšší celkovou hodnotou, vyhrál.
V lese je umístěno v nepřehledném terénu asi 5 pyramid z kamenů. U každé z pyramid je stejný počet lístečků jako je hráčů. Na každém lístečku je jedno číslo. Čísla jsou v rozmezí od jedné do celkového počtu hráčů. Každé číslo je v každé pyramidě pouze jednou. Úkolem hráčů je nasbírat lístečky s co největším bodovým ohodnocením. Z každé pyramidy smí vzít pouze jeden lísteček.
Zaregistrujte se!
Neuniknou vám žádné novinky a slevy, tábory si můžete ukládat, hodnotit. Dejte vědět, na kterém táboře jste byli a najděte dávné přátele.