Cesta bratří Nahay, návrat Manitou

Lokalita: Chrudim, Východočeský kraj
Doporučený věk: 6-16
Místo konání:

Slunce prosvicovalo stěny chýše, ve které ležel starý náčelník kmene Nahay. Z posledních sil nechal zavolat své dva syny, kterým kmen chtěl přenechat a poslední moudrá slova sdělit. Smrti se nebál, se spokojenou tváří vyčkával, až si jeho duši Manitou zavolá. Oba bratři s obavami u postele otce seděli, ale i s odhodláním a sílou kmen tak dobře vést, jako to jejich otec dělal přes padesát let. Otec šeptem a s bolestí promlouval k nim: ,, Pamatujte, že jen ústy dětí a bláznů promlouvá Manitou, že krása života bolet musí a sobecký člověk je osamělý, jako neudržovaný oheň skomírá. Nikdy jeden druhého zradou nezlomte, neboť ta vrhá stín na přátelství, pravda ho však činí jasnějším než předtím.

Přijměte sošku j2-obrako symbol Manitou, který náš kmen vždy chránil a cestu ukazoval. Nedovolte, aby do nečistých rukou se dostal a vůlí zkaženou byl veden. Dnes je krásný den na smrt.

Hlas ztichl, náčelník kmene je mrtvý. Mlčky sedí oba synové u zesnulého otce. Mlčky přemýšlí, kde soška (symbol Manitou) je. Mlčky a potají je sleduje za oknem chamtivý bratranec s duší černou jako uhel. Snad se soška nedostane do špatných rukou a bratři za jeden provaz potáhnou, až o ni budou bojovat s nejedním zlem.