Táborové hry

je vytlačit ostatní hráče z kruhu nebo je donutit stoupnout si na obě nohy současně.

Všichni hráči se rozdělí do dvojic tak, aby ve dvojicích byli hráči přibližně stejně silní. Máme-li smíšený oddíl, uděláme zvlášť dívčí a chlapecké dvojice. Na zemi nakreslíme čáru. Dvojice se postaví podél ní. Tak se vytvoří dvě družstva. Jsou od sebe vzdálena na jeden krok. Na znamení organizátora hry se hráči ve dvojicích berou za ruce. Na druhé znamení se každý snaží přetáhnout svého protivníka za čáru. Hráč, který překročil oběma nohama čáru, je zajatec a vypadá ze hry. Ten, který ho přetáhl, může nyní pomoci některému hráči u svého družstva: chytne ho oběma rukama kolem-pasu a spolu s ním se snaží přetáhnout vzpírajícího se protivníka. Družstvo, které přetáhne více zajatců, vítězí. Hru můžeme dvakrát opakovat.

Natáhne se dlouhé lano a každý hráč ho chytne na jednom konci. Po odstartování se každý z nich snaží udržet ho a naopak vyrazit ho z ruky dalšímu hráči. Povolené je všechno (trhnutí lanem, dělání vln, švihání toho druhého,...). Jen ti nejdrsnější vydrží úplně všechno a lano udrží.

Chlapci jsou ve dvou řadách zády k sobě. Hráč A v každé dvojici leží na zemi na břiše. Hráč B zvedne kotníky hráče A ke svým ramenům (drží je tak, že palec směřuje dovnitř a prsty ven). Pak začne postupovat kupředu. Hráč A musí couvat po rukou. Do dvojic vyberte spoluhráče stejně velké a silné.

Dva zápasníci se proti sobě kleknou na všechny čtyři. Mezi nimi uprostřed je čára. Oba mají mezi sebou napnutý řemen (za temenem hlavy). Na povel se snaží toho druhého přitáhnout k sobě.

Na zemi vyznačíme dva soustředné kruhy, jeden o průměru 4 m a druhý 7 m. Obránci kruhu tvoří jedno družstvo. Mohou se pohybovat pouze po vymezené ploše mezi kruhy. Druhé družstvo, dobyvatelé kruhu, se snaží vrhnout na obránce a snaží se je vytáhnout z mezikruží. Naopak obránci se snaží vtáhnout útočníky do středu kruhu. Kdo byl přinucen přestoupit kruh oběma nohama, stává se zajatcem. Na každé straně hraje stejný počet hráčů. Vítězí družstvo, kterému se v určitém čase podařilo vtáhnout nebo vytáhnout více protihráčů. Hru je možné hrát také tak, že za každého hráče se počítají body a ty se při několika hrách sečtou.

Označí se (třeba senem) kruh v trávě. Každý z bojovníků má zavázané oči a má za úkol vypráskat toho druhého z ringu. To je vše, snad jen dodat, že by se přitom nemuseli zabít.

Na zemi vyznačíme kruh o poloměru asi 3 m. Dvě družstva hráčů jsou promíchaná v kruhu, přičemž hráči stojí jen na jedné noze a snaží se vzájemně z kruhu vytlačit, nebo přimět soupeře k našlápnutí na obě nohy. Vítězí družstvo, kterému zůstane v kruhu více hráčů. Hru můžeme hrát i tak, že bojuje jeden proti druhému a kdo zůstane poslední v kruhu a na jedné noze, je vítězem.

Jeden hráč stojící na velkém plochém kameni (trůnu) představuje krále, druhý proti němu podniká nájezdy na jedné noze. Smí krále vystrčit nebo vytlačit, musí mít však stále jednu nohu zdviženou (jinak je útočník poražen). Potom si hráči vymění úlohy a hra pokračuje.

Na hřišti vyznačíme několik ostrovů--kruhů o průměru 2--3m. za čarou a obránci po třech až pěti na jednotlivých ostrovech. Na dané znamení začnou útočníci vytahovat, vytláčet či vynášet obránce z jejich ostrovů. Obránce je vypuzen, dostane-li se oběma nohama z kruhu. Je-li venku, bojuje dál o svůj ostrov. Vítězí ti, kdož mají obsazeno více ostrovů.

Rozdělte hráče (oblečené jen do plavek a bez bot) do dvojic tak, aby ve dvojici byli stejně zdatní jedinci. První označí v trávě asi metrové kruhy a do jejich středu položí oblázek velký jako dlaň. Potom zaujmou ve svém kruhu bojové postavení. Druzí se zatím kolem kruhů připraví k útoku a na dané znamení zaútočí. Mají jediný úkol: zmocnit se soupeřova oblázku a vynést jej z kruhu. Jakmile se mu to podaří, zvolá ,,mám!' a hra pro něj končí. Obránce smí chránit svůj oblázek všemi dovolenými způsoby, nesmí jej však brát do ruky.

Vysypeme pískem (nebo jakkoliv vyznačíme) půdorys hradu a rozdělíme oddíl na dvě stejně početná družstva. Jedno družstvo bude hradní posádka a druhé obléhatelé. Obránci zaujmou místo uvnitř hradu, obléhatelé se rozestaví po obvodu. Na povel začne souboj, obléhatelé se snaží vytáhnout hradní posádku z hradu a naopak hradní posádka se snaží vtáhnout obléhatele do hradu. Kdo z hradní stráže je celým tělem vytažen z hradu, stává se obléhatelem, a naopak. Zvítězí to družstvo, které na svou stranu přetáhne všechny protihráče, popř. družstvo, které bude po vypršení časového limitu početnější. Obměna: Hra je přehlednější a rychlejší, pokud přetažení hráči vypadávají. V tomto případě vítězí družstvo, kterému nakonec zbude aspoň jeden hráč.

Nakreslete si několik stejně velkých polí. V tělocvičně křídou, venku na zem kouskem dřeva. Pole leží za sebou a vedle sebe, asi jako na šachovnici. Všichni hráči vstoupí do prvního pole a na dané znamení se snaží jeden druhého vytlačit do předem domluveného pole. Ten, kterému se podaří zůstat poslední v prvním poli, je vítězem prvního kola. Potom se tento postup opakuje ve všech ostatních polích. Každé kolo zanechává za sebou jednoho vítěze. Na závěr je možno uspořádat vylučovací kolo vítězů.

Dva bojovníci sedí na zemi čelem proti sobě, nohy mají lehce pokrčené (dotýkají se vzájemně prsty chodidel) a mezi sebou drží tyč. Jeden má ruce zevně, druhý zevnitř. Na pokyn se snaží tahem přinutit druhého, aby vstal.

Každý hráč dostane kousek papíru, číslo a jméno některého zvířete, například 1. slony 2. myš atd. Vedoucí pak postupně vyvolává jednoho hráče po druhém k tabuli, aby tam namaloval to zvíře, které má uvedeno na svém papírku. Na kresbu je vymezena 1 minuta. Ostatní hráči se pokoušejí uhodnout zvíře na tabuli a svůj úsudek zapíší spolu se správným číslem na zvláštní papír. Když je seznam úplný, vedoucí čte správná jména a hráči opravují chyby. Pokud se hry neúčastní dost hráčů umělecky nadaných, výsledky bývají strašné.

Soutěží dva, nebo ještě lépe více alespoň tříčlenných celků. Jedna skupina začne zpívat nějakou písničku, po určité době ji přeruší, počítá pomalu do tří a další skupina musí zazpívat jinou píseň, v níž se vyskytuje nějaké slovo z předešlé písně. Skupina, která si nemůže vzpomenout na další píseň pochopitelně vypadává. Tutéž píseň není možné použít vícekrát. Obory písní doporučujeme neomezovat.

Uspořádáme ho stejně jako řečnický souboj, protivníci však nemluví, ale současně zpívají různé písničky. Někdy soutěži místo dvou jedinců dvě skupiny. Při další obměně pískají soupeři různé melodie.

Jeden z nás začal vyprávět legrační smyšlený příběh a najednou uprostřed věty přestal. Na koho ukázal, ten musel v příběhu pokračovat. Po několika větách i on skončil a ukázal na dalšího. A tak se pomalu odvíjel příběh námi všemi vytvořený.

Na začátku akce se zvolí téma a každý účastník na něj má napsat povídku, básničku, hru, fejeton, reportáž... Literární výtvory se čtou v průběhu jednoho večera.

Družstva dostanou za úkol na určitý námět (např. bazilišek) pomocí papíru, pastelek a přírodního materiálu vytvořit pod vedením uměleckého vedoucího své umělecké dílo. Výtvory se pak vystavují a hodnotí.