Táborové hry

Děti každého družstva sedí se zavázanýma očima za sebou. Všichni mají vyzutou pravou botu. První má na pravé noze botu tak velkého čísla, aby ji postupně mohli obout všichni v družstvu. Tkanička na botě je navlečena jenom do prvních dvou dírek. Na daný povel první zašněruje celou polobotku a zaváže ji na mašličku. pak si sundá šátek z očí, a to, co zašněroval, rychle rozšněruje. Zatímco si druhý zavazuje šátek na oči, první mu obuje botu a ten pokračuje stejným způsobem, až se všichni hráči vystřídají. Vítězí družstvo, jehož hráči to zvládnou nejrychleji.

Udělejte na zemi z kamenů (nebo rýhou v zemi) veliký kruh (o průměru asi 10 kroků). Uprostřed kruhu je hráč, který má zavázané oči. V ruce a třeba i v kapse má celkem 5 papírových míčů. Pak vběhne do kruhu hráč, který vidí. Má v ruce svazek klíčů nebo plechovku s kaménkem, či podobnou jinou věc, kterou stále dělá hluk. Slepec se snaží podle sluchu zasáhnout zvonícího hráče míčem. Vystřílí-li slepec všech pět míčů, aniž hráče zasáhl, vrátí se hráč vítězně z kruhu ven, slepci jsou sesbírány jeho míče a dány mu do ruky a do kruhu nastoupí nový hráč, aby zkusil své štěstí. Je-li některý hráč zasažen jedním z pěti míčů, stává se sám střílejícím slepcem.

Hráč se zavázanýma očima se snaží tyčí zasáhnout hliněnou nádobu umístěnou 10 kroků před ním a tím jej rozbít.

Vybere se jeden hráč, jenž zůstane v místnosti, ostatní odejdou ven. Hráč se v místnosti někde schová, a to tak, aby se alespoň nějakou částí těla dotýkal podlahy. Ostatní si zaváží šátkem oči a pak jsou vpouštěni do místnosti. Zde lezou po čtyřech a neustále opakují: ,,Jsem smrádě. Jsem smrádě.' Toto opakují až do té doby, než objeví schovaného hráče, který je zticha. Tohoto hráče se chytnou a ztichnou. Mohou si také už sundat šátek. Kdo zůstane poslední, je smrádě a v příštím kole se schovává. Modifikací této hry je hra Na sardele a sardinky--probíhá stejně, ale lezoucí hráči při ní pouze syčí.

Na zem se namaluje křídou kruh o průměru 1 metru. Jednomu hráči se zaváží oči, je postaven dovnitř kruhu, do rukou dostane mokrý hadřík a má za úkol do jedné minuty kruh smazat.

Potřebujete hrst mincí, které jsou v oběhu. Pár korun, desetníků, dvacetníků, dvoukorun, pětikorun a desetikorun. Hrst mincí vložíte do rukou hráči, kterému zavážete oči. Jeho úkolem je v co nejkratší době mince roztřídit. Za každou špatně umístěnou nebo vůbec nezařazenou minci odečítáme hráčům trestný bod. Čas pochopitelně měříme. Vítězí hráč, který má nejlepší čas s nejmenší bodovou ztrátou.

Jednomu hráči zavážeme oči a necháme ho chodit v kruhu hráčů. ,,Sochař' se libovolně zastaví u kteréhokoliv hráče a hmatem musí určit, kdo to je. Samozřejmě že svůj postup může komentovat. Nikdo jiný však nesmí promluvit ani napovědět. Jestliže hráč (sochař) uhádne, vymění si místo s tím, koho poznal. Ten si zaváže oči, ostatní hráči se přeskupí a opět se postaví do kruhu.

Řadu látkových vzorů (hedvábí, samet, plátno, pytlovinu, kůži, papír) sepněte do sešitku. Úkolem hráčů je poslepu správně rozlišit všechny druhy látek.

Jeden z hráčů má zavázané oči. Ten představuje hlídače. V kapsách nebo v chlebníku na rameni má cekem 10 šišek nebo papírových míčků. Před ním leží láhev z umělé hmoty nebo čepice, teniska či jiný podobný předmět, který se dá dobře uchopit a odnést. Hráči se jeden po druhém snaží co nejtišeji přiblížit k němu a láhev odnést na startovní čáru, která je asi 10 kroků od hlídače. (Od ní k němu každý hráč vychází.) Hlídač hází šiškou čí míčkem tím směrem, odkud zaslechne krok blížícího se hráče. Zasáhne-li jej, nastupuje hlídací službu místo něho zasažený hráč (zase s deseti šiškami nebo míčky v zásobě). Nezasáhne-li hlídač blížícího se hráče a ten mu hlídaný předmět (láhev, čapku, tenisku) ukořistí a odnese za startovní čáru, hlídá hlídač dále. (Hlídaný předmět je mu ovšem vrácen.) Na jednoho a téhož hráče může hlídač házet i vícekrát. Vyhrává, když někoho zasáhne, prohrává, když vyčerpal všech svých deset šišek nebo míčků a nemá hlídaný předmět čím bránit.

Jeden z hráčů stojí se zavázanýma očima na pařezu a kolem něj jsou rozmístěné předměty. Ze vzdálenosti 30--40m se k němu blíží hráči, co mají za úkol vzít si jeden z předmětů. Jakmile hlídač někoho uslyší, ukáže příslušným směrem. Jestliže v daném směru skutečně někdo stojí, vrací se na výchozí místo.

2 m. Hráč, který se zavázanýma očima došel k obdélníku a sedl si do něj, získává pro své družstvo bod. Lze též hráčům do cesty stavět různé překážky, jež musí překonat, aniž by je shodili.

Dva hráči si zaváží pevně oči, aby ani trochu neviděli. Potom se dá někam jakýkoliv menší předmět, např. tužka, krabička, kamének atd. Předmět se dá třeba na stůl nebo pod židli ap. Slepci nevědí, kde předmět leží. Každý slepec má však svého nápovědu. To je hráč, který sice vidí, ale nesmí se pohnout ze svého místa. A ten vede svého slepce tím, že mu říká: 'Napravo, nalevo, výš, níže, shýbni se' apod. Bližší údaje, např. 'věc leží na skříni', nesmí nápověda ovšem vyslovit.

Dva hráči si zaváží oči. Jeden z nich neustále tleská rukama a druhý jej hledá podle sluchu. Ovšem i tleskající hráč se může při hledání pohybovat po klubovně. Ostatní hráči jen přihlížejí a ochraňují slepeckou dvojici před nárazem na stěnu nebo na kamna atd. Když se dvojice sejde, nastupuje nová, další.

Všichni členové družiny, až na jednoho, mají zavázané oči, stojí v zástupu za sebou a oběma rukama se drží provazu (levou rukou jeho levé části a pravou pravé), jehož konce třímá v rukou poslední z řady--vidící vůdce psí smečky. Úkolem smečky je projít slalomovou dráhu v co nejkratším čase. Při hře se nesmí mluvit.

Velká místnost, hřiště nebo louka představují dvůr statku. Jeden z hráčů je farmář, ostatní představují různá domácí zvířata. Farmář má zavázané oči a pátrá po své farmě. Zvířata volně pobíhají. Když se podaří farmářovi nějaké zvíře chytit, řekne: ,,Zvíře, ozvi se!' Chycený hráč musí napodobit hlas zvířete, pro které se na počátku hry rozhodl, a farmář hádá, koho chytil (ne druh zvířete, ale jméno hráče). Uhodne-li, je poznaným hráčem vystřídán. Pokud se zmýlí, musí pokračovat dál a znovu zkoušet štěstí.

Závodník obdrží papír a nůžkami jej rozstříhá na předem definovaný počet částí libovolného tvaru a velikosti. Potom se mu zavážou oči a on musí poslepu rozstříhané části opět sestavit dohromady.

je sardel. Jakmile normálního hráče někdo chytne, ten musí zatřepat končetinou, že není sardel. Sardel naopak nereaguje. Jakmile někdo chytí sardel, sedne si k ní a rozšiřuje se sardeliště. Postupně se připojují další hráči, jenom jeden z nich bude ,,poslední'. Úkolem sardele je nějak se vhodně schovat, aby ji ostatní těžko hledali, úkolem hráčů je nebýt poslední.

Lidé se rozdělí do dvojic, jeden bude slepý robot a druhý navigátor. Domluví si signály (pokud možno originální), kterými se budou navádět. Pak je soutěž robotů (kdo nejdřív sesbírá papírky, projde danou trasu a nenarazí). Důležitá je důvěra robota v navigátora.

očima. Děti v kruhu se drží za ruce, otáčejí se a zpívají. Hráč se zavázanýma očima posléze zatleská, děti se zastaví a on jde k některému dítěti v kruhu. Když se ho dotkne, táže se: 'Ptáčku, jak zpíváš?' Tázaný zazpívá kousek nějaké písničky. Prostřední podle hlasu pozná, kdo to je. Uhodne-li, vymění si spolu místa. Neuhodne-li, zůstává dále uvnitř kruhu a hra pokračuje.

Postavíme dráhu z láhví a pod. Potom jednomu z dvojice hráčů zavážeme oči. Druhý jej musí pomocí vodítka (ručník) provést po dráze, aniž by shodili nějakou láhev.