Táborové hry

Mezi dvěma stromy (kůly) je natažen provaz. Na provaze visí pět různě dlouhých provázků a na nich pět různě velkých koulí. Největší s označením 1, nejmenší s číslem 5. Hráč má tři pokusy. Snaží se trefit tenisovým míčkem do jedné z koulí. Za zásah obdrží na kouli napsaný počet bodů.

Úkolem hráč je přeskákat snožmo určitou vzdálenost maje neustále míč mezi koleny. Konec tratě je ukončen hrncem, do nějž musí dotyčný míč umístit.

Vystříháme z papíru ryby a připevníme na ně kancelářskou sponku. Hráč obdrží prut (klacík s provázkem, na jehož konci je magnet). Úkolem hráče je v určitém časovém intervalu nachytat co nejvíce ryb.

Na zemi stojí v řadě 6 plechovek. Jsou poskládány od nejnižší s nejmenším průměrem až po nejvyšší s největším průměrem (s výškou se zvětšuje průměr). Úkolem je strčit kouli uvázanou na konci ,,udice' do všech plechovek.

Na prázdný stůl (pokud možno bez ubrusu) dejte doprostřed krabičku od zápalek, nebo prázdnou cívku od nití či podobný menší předmět. Každý hráč má v ruce provázek se smyčkou na konci a na daný povel se snaží předmět na stole chytit do smyčky, tak jako kovbojové chytali dobytek do smyčky lasa. Provázek musí být měkký, ohebný. Jeden jeho konec samozřejmě držíte stále pevně v ruce.

Postavíte na zem starou prázdnou láhev a uděláte kolem ní kruh křídou (nebo vyryjete v zemi). Kruh má průměr 2 metry. Každý hráč si udělá z provázku 'laso' se smyčkou na konci. Pak jeden za druhým hází smyčku lasa na láhev a snaží se, aby se smyčka láhvi zadrhla kolem hrdla a aby tak láhev mohl porazit. Při házení lasa jsou hráči ovšem z kruhu venku!

Provázek s navlečeným kornoutem uvážeme mezi dva stromy, jeden konec je níže. Hra spočívá v tom, že se hráč snaží foukáním přemístit kornout po provaze. Hodnotí se čas či počet fouknutí. Můžeme rovněž předem určit počet fouknutí a měřit vzdálenost.

Vedoucí připraví doma několik nití, z nichž každá měří přesně jeden metr. Doprostřed nitě přiváže kostku cukru. Na daný povel pak dva hráči začnou z jednoho konce soukat niť do úst. Komu niť z úst vypadne, musí začít znovu, nesmí si však pomáhat rukama. Vypadlý konec niti musí tedy zachytit přímo ústy. Soupeř ovšem nesmí při tom nití škubati Kdo se nejdříve dostane k cukru, smí jej sníst a ještě získává bod. Pak nastoupí další dvojice s novou nití.

Na stromě je chlupatý terč. Hráč dostane do ruky ,,ježka', druhou část suchého zipu upravenou do podoby koule. Tu musí z určité vzdálenosti hodit na terč tak, aby se tam uchytila.

Na strom se zavěsí prázdný kbelík. Úkolem hráče je vhodit z jisté vzdálenosti do kbelíku míček (useknutou hlavu nepřítele).

Jeden hráč přečte nahlas pomalu několikařádkový text, např. z knížky či časopisu. Potom přečte tentýž odstaveček ještě jednou znovu, ale úmyslně vynechá jedno slovo, a to takové, které i když bude vynecháno, neporuší smysl čteného. Ostatní hráči, kteří poslouchají, napíší si každý zvlášť na papírek, které slovo vynechal. Píše se vždy až po přečtení celého textu. Za správně určené slovo dostane hráč bod, za nesprávně uvedené bod minusový a za žádné slovo nulu. Hra se několikrát opakuje čtením různých textů. Vítězí ten, kdo získal nejvíce bodů.

Lidé ve dvojicích si nacvičí co nejvěrnější simulaci zrcadla, kterou pak předvedou ostatním (jeden se hýbe a druhý dělá to stejné). K dobré simulaci patří to, aby nikdo nepoznal, kdo vede a kdo se přizpůsobuje. Zrcadlo je možné dělat buď skutečné (zrcadlící obraz) nebo neskutečné (obraz není zrcadlen, pouze otočen o 180 stupňů).

Vedoucí začne zpívat nějakou všem známou píseň a všichni hráči se přidají. Vedoucí však najednou přestane zpívat, třeba i uprostřed slova, tedy naprosto neočekávaně a kdo je přistižen, že zpíval dále (třeba i jen o kousíček tónu), je vyřazen ze hry. Vedoucí pak začne zpívat dále a s ním i zbylí hráči, aby se za chvíli znovu neočekávaně ve zpěvu zastavil. Tak hra pokračuje, až v ní zbude jen vedoucí a jeden hráč, který vítězí. V předzpěvování se mohou vystřídat všichni členové, aby také vedoucí předvedl, jak umí ovládat svůj hlas.

Vedoucí nakreslí na tabuli jednoduchou kresbu a hráči přihlížejí. Po skončení se všichni otočí zády k tabuli a vedoucí rychle změní detail kresby. Hráči, aniž by se mezi sebou domlouvali, si prohlédnou kresbu znova a napíší na lístek, co se změnilo.

Hra má několik stupňů obtížnosti. Každý stupeň trvá cca 1 minutu, pak se plynule přechází na další. Komu míč upadne, ztácí bod, nebo vypadá ze hry. Hra ukazuje, jak se hráči dokáží vypořádat s nepřehlednými situacemi.

Na povel začne probíhat pod nohama hráčů píšťalka. Uprostřed kruhu je střední, který píšťalku hledá. Proto občas některý z hráčů na ni pískne, snaží se ovšem, aby ho při tom střední neviděl. Střední má okamžitě ukázat, kdo zapískal (nikoli, kdo měl či má píšťalku). Jestliže uhodl, jde do kruhu ten, který zapískal. Neuhodne-li však, zůstává v kruhu dále dosavadní střední. Osvědčuje se , vezme-li někdo píšťalku a dá písknout někomu vedle.

Jeden z hráčů stojí před ostatními a předcvičuje. Před zahájením cvičení se všichni dohodnou na cviku, který nebudou provádět -- na takzvaném ,,zakázaném cviku'. Cvičitel cvičí rychle a cviky mění v rychlém sledu. Kdo se nechá splést, ten ze hry vypadává.

První hráč předpaží, vtočí dlaň dovnitř (palec má nahoře, malíček dole) a lehce přidrží prsty prut. Druhý hráč si stoupne proti němu a zvedne pravou ruku tak, aby měl prsty 20 cm nad prutem. První hráč v jistém okamžiku pooddálí dlaně od sebe a nechá prut padat na zem. Druhý hráč se snaží prut zachytit dřív, než se dotkne podlahy. Jestliže se mu to podaří, získá bod. Je možné zvětšovat či zmenšovat vzdálenost chytačovy ruky nad prutem nebo chytat levou rukou.

níž sedí vedoucí dostane číslo 1, další po směru hodinových ručiček číslo 2, 3,... Každý hráč bude mít při hře vždy číslo stejné jako má židle, na níž právě sedí. Hru zahájí vedoucí: ,,Jednička volá trojku!' Hráč sedící na židli číslo tři se musí ozvat: ,,3 volá 7!' Tak volá jeden druhého, dokud někdo neudělá chybu (někdo se neozve, ozve se ve špatnou dobu, zavolá neexistující číslo). Kdo udělal chybu, přesune se ze své židle na tu s nejvyšším číslem (ostatní hráči se posunou o jednu židli, aby přesun umožnili). Hru lze ztížit tak, že některá čísla při číslování židlí přeskočíme (číslujeme jen násobky 2 či 3).

Postavíme se do kruhu a uchopíme za ruce. Jeden hráč se postaví doprostřed. Hráči v kruhu představují elektrické články, jimiž probíhá proud, a úkolem prostředního je zajistit, aby byl článek přerušen. Hra začíná tím, že na pokyn středního hráče stiskne označený hráč ruku svému sousedovi po levé straně. Ten předá stisk ruky dalšímu, a tak obíhá stisk kolem kruhu. Hráči si občas jeho směr mění. Střední hráč si bedlivě všímá svých kamarádů stojících v kruhu, jejich tváří i rukou, a jeho úkolem je uhodnout, kde právě stisk probíhá. Uhodne-li, musí ho hráč, jehož stisk ruky zpozoroval, vystřídat. Zmýlí-li se, musí hádat znovu.