07. 12. 2012 |
Články
Jak vzniká tábor
Dobrý tábor, který si budete i po letech pamatovat, nevznikne sám od sebe. Stojí za tím práce vedoucích. Měsíce příprav a hlavně nadšení, se kterým se ve svém volném čase věnují této práci. Dobrá příprava je vše. Jak se říká „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“
Jakmile na konci tábora odevzdají vedoucí oslední dítě rodičům, začnou se zamýšlet nad táborem příštím. Mohlo by se zdát, že tábory vznikají tak nějak sami od sebe, ovšem ve skutečnosti stojí za dobrým táborem spousta dřiny a práce. Zatímco většina rodičů vnímá tábor jako příležitost dát někam děti na prázdniny, aby si také babičky a dědečkové mohli odpočinout, zodpovědní vedoucí to vidí jinak. Pro ně jsou to hodiny a hodiny příprav a spousta snahy, aby se děti dobře bavily pečlivě připraveným programem, který jim vyplňuje volný čas na dva až tři týdny.
Teď jsme, ale teprve na začátku ... pojďme se chvilku bavit o tom, jak vzniká tábor, na kterém se děti nejen baví, ale kde se jim vedoucí snaží předat i neco ze svých zkušeností.
Již na konci září probíhá první schůzka vedoucích, na kterou každý dorazí s návrhy na téma nového tábora. Sejdou se zde jak přečtené knihy, tak i shlédnuté filmy. Tady se poprvé rozhoduje o tom, zda děti na táboře budou jako mušketýři bránit královninu čest, nebo budou neohrožení, impériu vzdorující, dobyvatelé vesmíru. Záleží na věkové skladbě dětí, se kterou se počítá na tábor. Pokud je převaha malých dětí, jistě se spíše zvolí pohádkové téma a děti se vydají za třemi zlatými vlasy a naopak pro děti starší lze použít i téma náročnější a složitější.
Když je konečně vybráno a rozhodnuto, začíná další část příprav. Teď je nutné vybrané dílo rozdělit na takzvané „etapy“. Co je etapa? Celý příběh se naseká na kousky, kde každý z nich představuje dílek skládačky, ze kterého děti během tábora poskládají celý příběh. Může se zdát, že dělení je jednoduchá záležitost, ale opravdu není. Někdy vám sice pomohou kapitoly, ovšem občas je příběh tak nabitý událostmi, že ač neradi musíte některé z nich prostě vynechat.
Etap totiž nemůže být příliš mnoho, bohatě stačí jedna za dva dny. A samozřejmě nesmíme zapomenout na závěrečnou bitvu (etapu) ve které celý příběh vykrystalizuje.
Následně se každá etapa stává inspirací pro hru. Ve chvíli, kdy tedy máme příběh rozdělen, začínají vedoucí pracovat na hrách, které jsou tímto příběhem inspirovány. Pokud se náš hrdina potápí pro poklad pod hladinu moře, kde ho ohrožuje velká chobotnice, i děti se na vlnách fantazie potopí pod hladinu a neohroženě zaženou každého nepřítele, který se jim připlete od cesty. nebo naopak projdou s karavanou pouští, kde se budou bránit nájezdům divokých beduínů.
Součástí etap je i motivace - tedy příběh, který vtahuje děti do děje. Dá se zvolit hned několik metod, jak předat příběh dětem. Pokud máte dobrého čtenáře, který dokáže svým přednesem vtáhnout do příběhu, máte mnohdy vyhráno. Já sám si dodnes pamatuji, jak jsme jako děti seděli na kamenech v lese a s napětím poslouchali příběh, který nám byl vyprávěn. Dalším osvědčeným způsobem jsou scénky nebo loutkové divadlo, tyto způsoby mohou být velmi efektní, zvláště pokud si dáte práci s výrobou loutek či kostýmů.
Každé dítě se rádo vžije do hrdiny, který zachraňuje svět, nebo alespoň své okolí na dobrodružných výpravách. Protože je na táboře dětí více, podnikají tyto výpravy rozděleni do skupin. My tyto skupiny nazýváme družinami a družiny pak v etapách (a leckdy nejen v nich) zápolí mezi sebou o to, která z nich bude nejlepší. Důležité je při rozdělování dětí myslet na jejich věk, schopnosti a povahu a rozdělit je nejen tak, aby byly družiny fyzicky i duševně co nejvíce vyrovnané, ale aby se v rámci družiny měli šanci prosadit se svým názorem ti, kteří nejsou od přírody příliš průbojní. Proto je též důležité zvolit dobře vedoucího družiny – ten správný neprosazuje jen názor svůj nebo svého oblíbence, ale dá prostor všem.
Další náplní tábora jsou takzvané výcviky. Tedy čas, ve kterém se děti učí různé dovednosti, jako čtení v mapě, druhy kytek, zdravovědu, jak pracovat s nástroji nebo třeba tvořit něco z hlíny, malovat atd. I tyto chvilky je třeba pečlivě připravit. Udělat osnovy, připravit zkoušky, rozdělit náročnost dle věku a předem nachystat potřebný materiál. Tyto zkoušky se dají krásně použít na soutěž jednotlivců, i když občas příběh sám nabízí jiné možnosti.
A aby nevyplňovali čas na táboře jen výcviky a etapy je potřeba naplánovat ještě zbytek času. Rezervovat čas na hraní her, koupání, táborák, výlety, posezení u ohně s kytarou a vše ostatní, co ke správnému táboru patří. Jak ubíhá čas, kalendář tábora se postupně zaplňuje. Každý den je pečlivě naplánován, každá hodina má svůj program. Jediné s čím nelze nikdy dopředu počítat, je počasí. Proto je dobré ještě vymyslet náhradní program pro případ, že vám bude celý den pršet, tak zvaný „děšťák“.
Nakonec už zbývají jen detaily - sestavit jídelníček, vymyslet táborovou píseň, vyrobit nástěnky, masky, loutky, táborové obleky a vše ostatní, co budete na táboře potřebovat. Když je vše konečně připraveno, zbývá do začátku tábora už jen pár týdnů, v horším případě jen dnů. A nás čeká nové dobrodružství.
Teď jsme, ale teprve na začátku ... pojďme se chvilku bavit o tom, jak vzniká tábor, na kterém se děti nejen baví, ale kde se jim vedoucí snaží předat i neco ze svých zkušeností.
Již na konci září probíhá první schůzka vedoucích, na kterou každý dorazí s návrhy na téma nového tábora. Sejdou se zde jak přečtené knihy, tak i shlédnuté filmy. Tady se poprvé rozhoduje o tom, zda děti na táboře budou jako mušketýři bránit královninu čest, nebo budou neohrožení, impériu vzdorující, dobyvatelé vesmíru. Záleží na věkové skladbě dětí, se kterou se počítá na tábor. Pokud je převaha malých dětí, jistě se spíše zvolí pohádkové téma a děti se vydají za třemi zlatými vlasy a naopak pro děti starší lze použít i téma náročnější a složitější.
Když je konečně vybráno a rozhodnuto, začíná další část příprav. Teď je nutné vybrané dílo rozdělit na takzvané „etapy“. Co je etapa? Celý příběh se naseká na kousky, kde každý z nich představuje dílek skládačky, ze kterého děti během tábora poskládají celý příběh. Může se zdát, že dělení je jednoduchá záležitost, ale opravdu není. Někdy vám sice pomohou kapitoly, ovšem občas je příběh tak nabitý událostmi, že ač neradi musíte některé z nich prostě vynechat.
Etap totiž nemůže být příliš mnoho, bohatě stačí jedna za dva dny. A samozřejmě nesmíme zapomenout na závěrečnou bitvu (etapu) ve které celý příběh vykrystalizuje.
Následně se každá etapa stává inspirací pro hru. Ve chvíli, kdy tedy máme příběh rozdělen, začínají vedoucí pracovat na hrách, které jsou tímto příběhem inspirovány. Pokud se náš hrdina potápí pro poklad pod hladinu moře, kde ho ohrožuje velká chobotnice, i děti se na vlnách fantazie potopí pod hladinu a neohroženě zaženou každého nepřítele, který se jim připlete od cesty. nebo naopak projdou s karavanou pouští, kde se budou bránit nájezdům divokých beduínů.
Součástí etap je i motivace - tedy příběh, který vtahuje děti do děje. Dá se zvolit hned několik metod, jak předat příběh dětem. Pokud máte dobrého čtenáře, který dokáže svým přednesem vtáhnout do příběhu, máte mnohdy vyhráno. Já sám si dodnes pamatuji, jak jsme jako děti seděli na kamenech v lese a s napětím poslouchali příběh, který nám byl vyprávěn. Dalším osvědčeným způsobem jsou scénky nebo loutkové divadlo, tyto způsoby mohou být velmi efektní, zvláště pokud si dáte práci s výrobou loutek či kostýmů.
Každé dítě se rádo vžije do hrdiny, který zachraňuje svět, nebo alespoň své okolí na dobrodružných výpravách. Protože je na táboře dětí více, podnikají tyto výpravy rozděleni do skupin. My tyto skupiny nazýváme družinami a družiny pak v etapách (a leckdy nejen v nich) zápolí mezi sebou o to, která z nich bude nejlepší. Důležité je při rozdělování dětí myslet na jejich věk, schopnosti a povahu a rozdělit je nejen tak, aby byly družiny fyzicky i duševně co nejvíce vyrovnané, ale aby se v rámci družiny měli šanci prosadit se svým názorem ti, kteří nejsou od přírody příliš průbojní. Proto je též důležité zvolit dobře vedoucího družiny – ten správný neprosazuje jen názor svůj nebo svého oblíbence, ale dá prostor všem.
Další náplní tábora jsou takzvané výcviky. Tedy čas, ve kterém se děti učí různé dovednosti, jako čtení v mapě, druhy kytek, zdravovědu, jak pracovat s nástroji nebo třeba tvořit něco z hlíny, malovat atd. I tyto chvilky je třeba pečlivě připravit. Udělat osnovy, připravit zkoušky, rozdělit náročnost dle věku a předem nachystat potřebný materiál. Tyto zkoušky se dají krásně použít na soutěž jednotlivců, i když občas příběh sám nabízí jiné možnosti.
A aby nevyplňovali čas na táboře jen výcviky a etapy je potřeba naplánovat ještě zbytek času. Rezervovat čas na hraní her, koupání, táborák, výlety, posezení u ohně s kytarou a vše ostatní, co ke správnému táboru patří. Jak ubíhá čas, kalendář tábora se postupně zaplňuje. Každý den je pečlivě naplánován, každá hodina má svůj program. Jediné s čím nelze nikdy dopředu počítat, je počasí. Proto je dobré ještě vymyslet náhradní program pro případ, že vám bude celý den pršet, tak zvaný „děšťák“.
Nakonec už zbývají jen detaily - sestavit jídelníček, vymyslet táborovou píseň, vyrobit nástěnky, masky, loutky, táborové obleky a vše ostatní, co budete na táboře potřebovat. Když je vše konečně připraveno, zbývá do začátku tábora už jen pár týdnů, v horším případě jen dnů. A nás čeká nové dobrodružství.