02. 05. 2012 |
Články
Táborová lékárnička: zbytečnost nebo užitečná věc?
Pořídit ji v takovém složení, jaké vyžaduje příslušná vyhláška, není snadné a vyjde to i pořádně draho. Na druhou stranu dokáže v kritických situacích i zachránit život. Řeč je o táborových lékárničkách, tedy povinné zdravotnické výbavě, kterou musí každý organizátor dětského tábora zajistit.
Co když se mému dítěti stane úraz nebo se mu udělá nevolno? Bude tábor na tyto situace připraven? Tak zní časté dotazy starostlivých rodičů. Podobné „obavy“ má i ministerstvo zdravotnictví, které povinnou výbavu každého táborového ranhojiče upravuje vyhláškou.
==Lékárnička? Hotový špitál
Co tedy musí obsahovat kufřík táborového zdravotníka? Z léků pouze ty, které nejsou na předpis. I tak je jich ale požehnaně – téměř 15 druhů. Na zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, nevolnost, dýchací potíže či kašel. K dispozici musí být také živočišné uhlí, mast na popáleniny a bodnutí hmyzem, vazelína, pochopitelně různé druhy dezinfekcí. Bát se ale nemusí ani alergici – i pro ně jsou připraveny medikamenty.
Zdravotnický materiál samozřejmě také nesmí chybět. Kromě obvazů, obinadel a náplastí by měl zdravotník disponovat šátkem, vatou, teploměrem, rouškou, pinzetami, dlahami, rouškami, rukavicemi, nůžkami, špendlíky, svítilnou a záznamníkem s tužkou.
Podle organizátorů dětských táborů je však na lékarničkové vyhlášce so zlepšovat: „Něco tam chybí, něco je zbytečné. Vyhlášku dodržujeme, ale míváme i vlastní další vybavení,“ říká Ivan Bauer z agentury Hobit, která má s organizací táborů velké zkušenosti.
==Vážnější úraz? Ihned k doktorovi
V praxi bývá zvykem, že s jakýmkoli vážnějším zraněním se okamžitě míří do nejbližší nemocnice. „Ano, na drobné úrazy stačí naše základní vybavení. Vážnější věci řešíme s lékařem,“ potvrzuje Bauer. Vyhláška dokonce táborovému zdravotníkovi ukládá povinnost předat vybranému praktickému lékaři seznam dětí a jejich osobní údaje a podepsat smlouvu o zajištění lékařské péče.
Zdravotník také musí být přesně informován o tom, do které nemocnice je možné převážet rozsáhleji raněné a jaké jsou ordinační hodiny tamních lékařů.
==Táborová ordinace
Myšleno je i na podmínky, v jakých jsou malí pacienti na táborech ošetřováni. Ošetřovna musí být na zvláštním pokoji, který je vytápěn, má přívod teplé pitné vody. Také musí mít toaletu a samostatné lůžko. Výjimkou jsou stanové tábory, které tyto podmínky splňovat nemusí. Stačí, když je pro ošetřovnu vyčleněn zvláštní stan.
Jak se zdá, o malé táborníky je alespoň úředně postaráno na výbornou. Aby praxe nezaostávala, kontrolují tábory pravidelné hygienické kontroly, které případné neduhy tvrdě postihují.
==Lékárnička? Hotový špitál
Co tedy musí obsahovat kufřík táborového zdravotníka? Z léků pouze ty, které nejsou na předpis. I tak je jich ale požehnaně – téměř 15 druhů. Na zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, nevolnost, dýchací potíže či kašel. K dispozici musí být také živočišné uhlí, mast na popáleniny a bodnutí hmyzem, vazelína, pochopitelně různé druhy dezinfekcí. Bát se ale nemusí ani alergici – i pro ně jsou připraveny medikamenty.
Zdravotnický materiál samozřejmě také nesmí chybět. Kromě obvazů, obinadel a náplastí by měl zdravotník disponovat šátkem, vatou, teploměrem, rouškou, pinzetami, dlahami, rouškami, rukavicemi, nůžkami, špendlíky, svítilnou a záznamníkem s tužkou.
Podle organizátorů dětských táborů je však na lékarničkové vyhlášce so zlepšovat: „Něco tam chybí, něco je zbytečné. Vyhlášku dodržujeme, ale míváme i vlastní další vybavení,“ říká Ivan Bauer z agentury Hobit, která má s organizací táborů velké zkušenosti.
==Vážnější úraz? Ihned k doktorovi
V praxi bývá zvykem, že s jakýmkoli vážnějším zraněním se okamžitě míří do nejbližší nemocnice. „Ano, na drobné úrazy stačí naše základní vybavení. Vážnější věci řešíme s lékařem,“ potvrzuje Bauer. Vyhláška dokonce táborovému zdravotníkovi ukládá povinnost předat vybranému praktickému lékaři seznam dětí a jejich osobní údaje a podepsat smlouvu o zajištění lékařské péče.
Zdravotník také musí být přesně informován o tom, do které nemocnice je možné převážet rozsáhleji raněné a jaké jsou ordinační hodiny tamních lékařů.
==Táborová ordinace
Myšleno je i na podmínky, v jakých jsou malí pacienti na táborech ošetřováni. Ošetřovna musí být na zvláštním pokoji, který je vytápěn, má přívod teplé pitné vody. Také musí mít toaletu a samostatné lůžko. Výjimkou jsou stanové tábory, které tyto podmínky splňovat nemusí. Stačí, když je pro ošetřovnu vyčleněn zvláštní stan.
Jak se zdá, o malé táborníky je alespoň úředně postaráno na výbornou. Aby praxe nezaostávala, kontrolují tábory pravidelné hygienické kontroly, které případné neduhy tvrdě postihují.